Chůze na Rio 2016

Autor: svitak | Kategorie: Články, Metodika, Novinky | Datum: 13-09-2016

 

autor: Míla Lapka

Dovolte několik postřehů z OH Rio 2016, které se opírají mimo jiné také o dokumenty vrchníka chůze, tzv. Summary Sheet.

Jak víte, Českou republiku reprezentovali v chůzi dva naši zástupci, Anežka Drahotová na 20km a Lukáš Gdula na 50km.  Rozhodně to nebyl z jejich strany nijak ustrašený projev, ani jejich první reakce po závodě nebyly poraženecké nebo zlomené, spíše bych je charakterizoval jako zdravé sebevědomí, že rozhodně mají na víc.

Podívejme se nejprve na závod na 50km muži z hlediska rozhodčích a Lukáše.  Závod startoval v 8:00 ráno místního času. V 8:18, následně v 8:21, 8:42, 8:50, 8:56 a v 9:00 dostává žlutý terčík za koleno během dalších 45 minut pak 3 červené karty, z toto první v 8:42 za stejný přestupek.  Z osmi rozhodčích na trati si Lukáše všímá šest. To je jasný signál, že je třeba zapracovat na technice – na propnuté noze v koleni. Určitě stojí za to tuto chybu odstranit, protože fyzicky je Lukáš dobře připraven a dokáže se dostat mnohem výše a jde mu o věc, jak jsem se již zmínil. Příčiny nejsou z protokolu samozřejmě jasné, to už je věc pečlivého rozboru celého chodeckého pohybu, pokud bude zájem, rád v tom pomohu.

Jinak celý závod na 50km měl dva hrdiny – Dinize a na závěr Matěje Tótha, krásný výkon 3:40:58, krásná chůze, bez jediného žlutého terčíku, vítězství vůle a správně rozvržených sil, ukázka, jak je chůze v provedení olympijského šampióna elegantní.  Velká gratulace Matějovi i jeho trenérovi Matějovi a celému jeho týmu.

Z hlediska rozhodčího tzv. Referee pro chůzi došlo k protestům v souboji o třetí místo mezi Japoncem Araiem a Kanaďanem Dunfeem, přibližně na posledních 5km. Došlo ke kontaktu lokty mezi oběma závodníky, nejprve vyhodnoceno jako bránění Dunfeeho po protestu Kanaďanů, pak po protestu Japonců byl Arai vrácen do výsledků zpět. Viděli jste tento souboj asi sami, je faktem, že při bězích k takovým kontaktům dochází poměrně často, stejně jako je faktem, že v závěru 50km chůze to má úplně jiné následky než při 800m běhu.

Do cíle došlo 49 chodců, 19 náročnou trať vzdalo a 12 bylo DQ.  Počet  12 DQ je poměrně vysoké procento na OH, kolem 10% je dlouhodobý průměr, zde to bylo 15%. Přesto bylo rozdáno 13 single červených karet, tedy těch, které se neshodly s ostatními,  a konzistence dosahovala maxima 50% u dvou RCH, u ostatních byla nižší.

Na 20km mužů jsme neměli zástupce, takže jen několik rozhodcovských postřehů: do cíle došlo 63 chodců, a to pěkně rychle, první čtveřice pod 1:20, k nadšení domácích fanoušků byl na čtvrtém místě Caio Bonfim,   5 chodců vzdalo a 6 bylo DQ, to zcela odpovídá trendům posledních let. Byl poměrně vysoký počet dvou udělených červených karet a jednoho závodníka – celkem 10, single červených karet bylo uděleno 13.  Při hodnocení, že tito rozhodčí střílí od boku mimo,  je však třeba být opatrný a brát v úvahu i udělené žluté terčíky od ostatních RCH. Zda dám nebo nedám na závodníka červenou kartu je pak otázka přísnosti posuzování, v kontextu s ostatními mnou udělenými červenými kartami. Jiná situace je super-single, kdy dávám červenou kartu, a nikdo z ostatních RCH si závodníka ani nevšiml.  Z hlediska nelineární konzistence byla docílena průměrně na hladině cca 30% shody, ale téměř u všech RCH, nikde se neobjevila 0.

Na závěr jsem si nechal 20km chůze žen.  Z hlediska RCH neměla Anežka jako obvykle problémy, jen v 15:09, přibližně mezi 8-9 km byl jediný žlutý terčík za porušení kontaktu. V té době také Anežka ztrácí svoji pozici.  Projev Anežky byl takový, na jaký jsme zvyklí při největších soutěžích. Je vidět. Je vidět v čelní skupině, je aktivní, bojuje, udává tempo, snaží se rozbít skupinu. Samozřejmě vždy trnu, jak dlouho to vydrží a zda na to nedoplatí, kdy jí dojdou síly.  Na druhou stranu si však přiznejme, že OH je o velkých příbězích a Anežka byla v první polovině závodu vidět. To je pro chůzi více, než být schovaná vzadu. Je možné, že při opatrném začátku by to bylo umístění ne na 10 místě za 1:30:43 ale maximálně a dvě místa lepší (osmá za 1:30:24 došla Beatriz Pascual). Nejsem si jist zda by to stálo za to, Anežka si jistá byla, že nikoli. Její závěrečný souboj o top 10 byl skvělý, čistý a vydala ze sebe všechny rezervy. Při hodnocení jejího projevu nezapomínejme na přibližně 3 měsíce výpadku, od února 2016, kvůli obnovenému zranění nohy po loňském MS v Pekingu. To dobře věděla, a i s tím určuje první polovinu závodu na OH. Pro mne je to statečné vystoupení, které nenechává žádná zadní vrátka, žádný alibismus. Děkuji za takový projev a moc gratuluji k desátému místu. Mezi ostatními atletickými výkony v Riu to rozhodně není nějaké špatné umístění. Zvláště na vytrvaleckých tratích.

Bylo celkem 6 DQ,  opět vysoký počet chodkyň došel s dvěma červenými kartami – 9 a single bylo uděleno 18, z toho super-single, jak je vysvětleno výše, 2. Shodou okolností je statistika DQ a DNF, stejně jako procento vyloučených stejná, jako u závodu mužů, tedy 6 DQ, 5 DNF a kolem 8% je podíl DQ na celkovém počtu startujících. V nelineární konzistenci jsou velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými RCH, do 80% shody až po 0, pokud je vůbec vypovídající hodnotou nějaký průměr, pak vážený průměr je kolem 20% shody na DQ. S tím, že pro hodnocení všude platí kontext se žlutými kartami, jak bylo řečeno výše.

 

Celkově je možné říci, že OH tratě v Riu 2016 rozhodně nedokončili ti,  kteří výrazně porušovali techniku chůze. Stejně tak nedocházelo k pozdnímu vylučování, ani k použití pravidla o posledních 100m v pravomoci vrchníka. Ze sportovního hlediska byl krásný závod na 50km mužů, s velkými příběhy a tragédiemi, které přitahují pozornost médií. Divácky však chůze nepřitahovala mimořádnou pozornost místních obyvatel, stejně jako celá atletika na OH. Z hlediska ČR jsme měli opět zástupce na OH v chůzi na dvou tratích, a to není nic samozřejmého. Anežka Drahotová zde zanechala v první polovině trati výraznou stopu a potvrdila přes velký výpadek v přípravě svoje místo v top 10.  ČT vysílala a komentovala přenosy z chodeckých disciplín poměrně dlouho on-line, následné komentáře a hodnocení výkonu Anežky byly všechny pozitivní. Jak už jsem uvedl výše, je třeba se dívat na toto umístění také v kontextu celého vystoupení české atletiky na OH.