Česká chůzeWeb pro všechny chodce

Dne 1.7.2022 zemřel po krátké vážné nemoci ve věku nedožitých 89 let JINDŘICH ŠŤAVÍK (* 15.11.1933), přední chodec druhé poloviny 50. a celých 60. let minulého století, závodník nejdříve Baníku Karlovy Vary a od roku 1960 Baníku Sokolov. Rodák z jihomoravského Kobylí se vyučil obuvníkem ve Zlíně a základní vojenská služba ho v roce 1953 zavedla do západočeského Sokolova, kterému  už zůstal věrný, stejně jako své práci.

Založil tam s manželkou rodinu a vydrželi spolu celých 66 let (manželku přežil o několik měsíců); narodily se jim tři děti (syn Jindřich mladší, který jako chodecký dorostenec patřil mezi první desítku v Československu, a dvě dcery). Život neměl nijak lehký, denně až do důchodového věku dojížděl pracovat do sousedního Kynšperku nad Ohří, kde byla obuvnická dílna; proto musel vstávat ráno ve čtyři hodiny a vracel se domů pozdě odpoledne. Přesto si našel čas na sport a v roce 1956 si vybral časově náročnou závodní chůzi. Již v roce 1957 pronikl do ročních tabulek umístěním ve třetí desítce nejlepších chodců Československa a v dalších letech se zlepšoval až těsně za první desítku, hlavně na 50 km trati. Během aktivní kariéry absolvoval okolo stovky závodů, pro klub v ligové soutěži vybojoval mnoho bodů a za jeho nejlepší výsledky lze považovat stříbrnou medaili  v klubové soutěži družstev na mistrovství ČSSR na 50 km 1964 na trati Praha-Poděbrady (Baník Sokolov – Šťavík, P. Brandejský, Rybníček) a nejlepší československý výkon v chůzi na 100 km 10:21:52 hodin na náročné kopcovité trati Karlovy Vary-Praha v roce 1970, který vydržel celé desetiletí. Byl také iniciátorem vzniku tradičního závodu v chodecké dvouhodinovce (1962 – 1979), ve kterém  získal i umístění na stupních vítězů a hlavním organizátorem chodeckého závodu na 20 km při mistrovství ČSSR v atletice  v Sokolově (1967). Osobní rekordy na mistrovských tratích měl na tehdejší dobu a zcela  amatérské podmínky kvalitní:  20 km za 1:36:27.4 h (1964) a 50 km za 4:36:31.6 h (1961). Jindru jsem znal ze závodů od roku 1959 a když jsem přišel po promoci v roce 1962 do Sokolova, stal se mým velkým přítelem a pomohl mi zvyknout si na život v pohraničním hornickém městě, zcela odlišném od metropole. I po mém návratu do Prahy jsme byli v trvalém kontaktu, naposledy letos na jaře. Byl to čestný, moudrý, spolehlivý a přátelský člověk, vždy ochotný poradit a pomoci, oddaný své rodině, práci a sportu, který nikoho nezklamal. ČEST JEHO PAMÁTCE !

MUDr. Petr Brandejský, 3.7.2022